Kde a jak zkameněliny vznikají
z mořských usazenin
Zkameněliny jsou pozůstatky po organismech z geologické minulosti, které se dochovaly do současnosti. Aby k něčemu takovému mohlo vůbec dojít musí nastat určité podmínky a pochody, které umožní a způsobí vznik zkamenělin a tím i zachování pozůstatků uhynulých organismů.
Zkameněliny vznikají na různých místech, kde jsou podmínky pro jejich zachování. Samotný způsob vzniku zkameněliny může mít také různé podoby, ale cílem je uchránit zbytek či pozůstatek po organismu před rozložením či zničením.
Ačkoliv to možná vypadá, že zkamenělin je obrovské množství (zejména na některých lokalitách) je vznik zkameněliny spíše výjimečný. Většina pozůstatků živých organismů má jen velmi malou šanci, že dojde k jejich zkamenění - spíše dojde k jejich nenávratnému zničení.
Podmínky pro vznik zkamenělin jsou skutečně velmi náročné a tak nám zkameněliny ukazují jen část života v pravěku. Tam kde nebyly příhodné podmínky pro vznik zkamenělin nám informace prostě chybí. Při práci se zkamenělinami musíme mít vždy na mysli, že pracujeme pouze s jakýmsi výběrem a ne kompletním zdrojem informací. Nicméně i s tímto vědomím se dá paleontologie seriózně provozovat a využívat její výsledky v praxi.
z jezerních usazenin
Pozůstatek organismu musí být schopný zkamenění
Pozůstatek organismu by měl obsahovat pokud možno nějaké pevné části, které mají šanci zkamenět. Měkké části se velmi rychle rozkládají - jsou sice známy případy zachování měkkých částí těl, ale ty jsou zcela výjimečné.
Pozůstatek organismu je nutné uchránit před zničením
Pokud necháme pozůstatek nějakého organismu volně na zemi pak ho něco sežere, nebo se rozloží, případně podlehne erozi. Zkameněliny vznikají tím, že se pozůstatek dostane do nějaké hmoty, která ho uchrání před okolními vlivy. Ne každá hmota je ale ideální - záleží na chemickém složení hmoty a pozůstatku organismu, aby ten nebyl rozložen, ale konzervován.
Vodní prostředí
Vodní prostředí je pro zachování zkamenělin poměrně příhodné. Voda se hromadí v jezerech, mořích a oceánech, do kterých je snášen vodními toky materiál erodovaný z pevniny (ve formě štěrku, písku či jílu). Tento materiál se pak ukládá na dně a v něm se mohou zachovat i zkameněliny. Zkameněliny se mohou zachovat i v některých říčních usazeninách. Kromě překrytí usazeninami mohou zkameněliny vznikat i v prostředí, kde se z vody uvolňují minerální látky, které organické zbytky zakonzervují.
z řičních usazenin
Zbytky organismů se ovšem musí do vodního prostředí nejpre dostat. Ty co ve vodě tam žijí mají výhodu - ty už tam jsou, organismům žijícím na pevnině musí pomoci náhoda, aby se ve vhodném stavu dostali například do nějakého blízkého jezera či moře. Pokud už se zbytek organismu do vody dostane nesmí ho nic sežrat a musí klesnout na dno. Rychle pak musí dojít k jeho kompletnímu překrytí vrstvou usazenin, aby se nemohl rozložit nebo být například unesen vodním proudem. Vrstva usazenin musí mít rovněž vhodné chemické složení i fyzikální vlastnosti, tak aby mohlo dojít ke vzniku zkameněliny. Prostě celá série náhod vedoucí ke vzniku zkameněliny.
Jenže i když taková zkamenělina někde na dně moře už vznikne tak se nachází pod vodou a těžko se k ní dostaneme. V tomto nám pomáhají zejména vnitřní geologické děje Země, které například pohybují kontinenty a občas když se nějaké pevninské bloky srazí dojde při srážce k vyzdvižení mořských usazenin spolu se zkamenělinami mnohdy do vysokých výšek - proto se také například v Himalájích nacházejí mořské zkameněliny.
Sopky
Sopky produkují velké množství sopečného popela, který umožní zachování pozůstatků organismů ve zkamenělinách. Popel může přímo pohřbít organismy na zemi, ale výraznou roli hraje i v kombinaci s vodou. Nejen že v kombinaci s vodou mohou vznikat velmi nebezpečné rychle tekoucí směsi popela a vody, ale sopečný popel může napadat i například do jezer, kde umožní zachování dalších organismů.
Jeskyně
Další příhodné prostředí pro zachování zkamenělin jsou jeskyně. Komíny mohou do jeskyní napadat zvířata z povrchu, která následně v jeskyních uhynou. Do jeskyní také vtékají vody, které s sebou unášejí drobné částice jílu a ten se pak v jeskyních usazuje a pohřbívá pozůstatky uhynulých organismů.
Permaforst a led
V ledu a zmrzlé půdě se rovněž mohou zachovat zkameněliny. Všeobecně známí jsou zamrzlí mamuti ze Sibiře. Díky zmrazení se uchovají i ty části těl, které by se jinak nezachovali - u mamutů se jedná například o maso i když už došlo k jeho přeměně na vosky.
Spraše a jiné větrné usazeniny
I spraše či jiné větrné usazeniny mohou uchránit organické zbytky před zničením a umožnit tak vznik zkamenělin. U nás bylo ve spraších nalezeno velké množství kosterních pozůstatků čtvrtohorních obratlovců z dob ledových.
Jantar
Jantar je v podstatě zkamenělá pryskyřice. V jantaru se také nachází velmi dobře zachované zkameněliny hmyzu, které jsou v něm velmi dobře chráněny před vlivy okolního prostředí.
Přírodní asfalt
Nádherné zkameněliny mohou vzniknout například i v přírodních asfaltových jezírkách. Stačí aby v asfaltu uvízlo nějaké zvíře a další se mohou přidat když považují lapené jedince za snadný zdroj potravy.
Za specifických podmínek vzniknout zkameněliny i v jiném prostředí než je uvedeno výše. Nicméně na vznik zkameněliny je nutné stále pohlížet jako na spíše výjimečný a náhodný úkaz. A samotný nález zkameněliny je zase otázkou další náhody.
Kalendář akcí:
Novinky a zajímavosti
Novinky a zajímavosti >
